Spisovatel Jan Jindřich Marek (Jan z Hvězdy) se narodil 4. listopadu 1803 v Liblíně v rodině tamního učitele Františka Marka. Hlavní školu navštěvoval v Plzni, kde poté získal i gymnasiální vzdělání. V roce 1826 dokončil teologická studia a nastoupil kněžskou dráhu, úzce spjatou s naším krajem - působil v Kralovicích, Plasích, Kozojedech a opět v Kralovicích, kde 3. listopadu r. 1853, den před svými padesátými narozeninami, zemřel. Pochován je na kralovickém hřbitově.
Jeho literární počátky spadají do období plzeňských středoškolských studií, během studií universitních mu již vyšly dvě knihy - sbírka „Básně J. J. Marka“ (1823) a soubor drobných próz „Konvalinky“ (1824). Z jeho básní si svého času získaly obliby „Návrat z Palestiny“, „Slepého krále smrt“, „Muromská korouhev“ či „Horymírův skok“, z prozaické tvorby např. povídky „Radomíra“ nebo „Čechové před Mediolánem“. K jeho stěžejním pracím patří rozsáhlejší historické povídky „Jarohněv z Hrádku“ (1834) z časů Jiřího z Poděbrad a „Mastičkář“ (1845) z doby korutanské.
Pomník v parku u farního kostela sv. Petra a Pavla byl slavnostně odhalen 6. října 1895. Z benešovského syenitu jej zhotovila plzeňská firma Cingroš. Na pomníku je umístěn bronzový medailon s Markovým portrétem.