Na místě původní vsi, zaniklé za husitských válek, založil plaský opat Evžen Tyttl na počátku 18. století ves novou, její obyvatele však brzy přestěhoval a na místě jejich usedlostí dal roku 1728 vybudovat vrchnostenský dvůr. Je založen na čtvercovém půdorysu. Jeho hlavní komunikační i kompoziční osa leží na diagonále, provazující přibližně jižní a severní nároží půdorysného čtverce. V těchto nárožích jsou vsazeny výškové a kompoziční dominanty dvora. Na jižním nároží je to budova drobného zámečku s průjezdem hlavní brány, na protějším severním nároží v poněkud vyšší poloze je půdorysně shodná stavba sýpky. Na obě dominanty stavby navazují vždy dvojice dlouhých přízemních křídel, postavených vůči sobě v pravém úhlu. Tato přízemní dlouhá křídla tvoří strany půdorysného čtverce areálu. Uprostřed dvora stojí nevelká centrála původní mléčnice, před ní se nachází malý rybníček. Větší rybník leží vlevo od příjezdové cesty k zámečku, mimo vlastní areál dvora. Po zrušení kláštera v roce 1785 objekt spravoval náboženský fond, který rozprodal zařízení dvora i kaple a pronajal pozemky rolníkům z okolí. Za Metternichů byla praxe obdobná a tak se na dvoře vystřídala řada nájemců. Roku 1927 dvůr vyhořel a při opravě byly sníženy střechy hospodářských budov. Po válce užíval areál státní statek.